Popusťte uzdu fantazii
Kreslení a malování je můj dlouholetý koníček a pokouším se se stále zlepšovat. Učila jsem se sama, učila jsem se i od druhých. Vše vyústilo v pocit marnosti. K čemu to vlastně je? A to je ta otázka …
Věřím tomu, že umění je, v první řadě, vnitřní postřebou a jeho účelem by mělo být přinést něco krásného světu. Nemyslím si, že by tu umění bylo od toho, aby rozpoutávalo vášně a vedlo k diskuzím o různých problémech společnosti. To není umění, ale aktivismus.
Věřím tomu, že by mělo lidi vést k tomu, aby viděli krásu v každodenních všedních věcech a tak nám umožnilo se ten život trošku víc užít. Vždyť žijeme jen jeden. Jak řekl Leonardo da Vinci: „Dívat se pozorně kolem sebe je tolik, jako dvakrát žít.“
Životní motto
Za svůj život jsem měla jen dvě motta. To první: „Málo k málu a ještě po troškách, je z toho hromada za krátký čas“, mě dovedlo tam, kde jsem teď. To druhé, doufám, mě dovede ještě dál, protože mi pomáhá se nadechnout a překonat pochybnosti. Je to citát od Konfucia: “ Nezáleží na tom, jak pomalu jdeš, důležité je, že se nezastavíš. “
